Začátek Éry chaosu nemá datum. Počítá se zpátky, jako léta před érou jednoty. Nejstarší pozůstatky ukazují na tisíce let a mnohé cykly civilizací, které zanikly, a na jejich základech vyrostly nové.

Na území dnešního Karamosu vládla dlouhá válka. Geograficky to bylo nejúrodnější místo na kontinentu - a ovládnout zdroj jídla bylo rozhodující pro vítězství. Války se však nevedly ve jménu rodů, ale ve jménu bohů. Dnes se (díky Vaenovcům) o ostatních bozích moc neví. Zůstala jména třech: Vaen - vítěz boje o Karamos a vlídný bůh, který stvořil lidi, elfy i trpaslíky, daroval lidem magii a elfům prastromy; Belearok - nemilosrdný bůh země, který stvořil hory a lesy a všechny plazy a ještěrky; a Izra - sobecká a marnivá bohyně, která stvořila mnohé rostliny a ptáky. Samozřejmě, moderní náboženství považuje tyto legendy za kacířství a učí, že Vaen je stvořitel všeho.

Vaen se po válce usídlil na nejvyšší svaté hoře nad oblaky, odkud na své teritórium dohlíží. Belearok byl poražen a vykázán. Izra byla poražena a pak zabita vlastními generály.

Vítězství Vaena a přímý vliv jeho moci ve válce i po ní vedly k založení teokratické země. Východní pouštní státy byly příliš roztříštěné, než aby dokázaly vyhrát boje v horském průchodu, a severní kmeny měly plné ruce práce s ledovými draky. To dalo Vaenovcům čas stanovit hranice a vybudovat obranné pevnosti.

Mezi nejvyššími hodnostmi vystupovali Vaenovi oblíbenci a jejich svatá moc, kterou léčili a žehnali bojovníkům i dělníkům, umožnila rychlý a plynulý růst měst. Přítomnost mocného stoupence je dodnes viditelná postavením velkých měst, jako jsou Vaenar (sídlo církve), Ostar (obchodní uzel) nebo Sinue (přístav). Právě díky těmto městům se pak uchytil obchod s bohatou úrodou a řemeslem, které dlouhodobě pomohlo stabilizovat vztahy s okolními národy.

Během této doby však postupně zapojení Vaena sláblo. Začínají se objevovat zmínky o elfech, vysokých a silných lidech, kteří jsou plně v jednotě s přírodou. Jsou však skrytí hluboce v rozlehlých lesích Karamosu a o lidi se moc nezajímají.

Ikdyž lidé o tom zatím nevěděli, hluboko v horách se probouzí další civilizace: trpaslíci. Na povrch se neodváží, věří, že sluneční světlo je jed a vzduch na povrchu je do pár minut zabije. Jejich brány proto zůstávají ještě na dlouhá staletí zavřené.

Lidská civilizace se posouvá vpřed, upadající přítomnost Vaenových zázraků oslabuje pozici církve a tím ohrožuje stabilitu společnosti. Vaenovi oblíbenci se proto sjednocují a prosí svého boha o poslední dar: možnost pracovat myslí, ne rukama. Vaenova odpověď jsou magické kořeny, které přetkávají Karamos a v místě, kde se kříží, se rodí první čaroději.

Toto období se počítá od zrodu prvního čaroděje, a označuje věk plné samostatnosti lidí. Vaen dál dohlíží na kraj, avšak jeho přímé zásahy do života lidí jsou velmi vzácné.

Během pár století dokázali lidé prozkoumat mnoho zákoutí magie a naučili se, jak využívat krystaly nasáknuté magií, i když sami čaroději nejsou. Tato studia mágů našla sídlo vysoko v horách ve městě Falinor, na jednom z prvních nalezišť krystalů, a časem na tomto místě vznikla univerzita pro všechny dostatečně nadané nebo odhodlané.

S velkou mocí se však probouzí rozpor: jak města, tak některé šlechtické rody se politicky přiklání víc k magii než k církvi. Její vliv na obchody a bezpečnost na cestách jsou nepopíratelné, a naopak církev působí víc jako byrokracie než jako organizace nesoucí zázraky z legend. Univerzita mágů ve Falinoru efektivně funguje jako samostatný stát: nad mágy vynaší vlastní rozsudky a vybírá vlastní daně. Toto napětí začíná prosakovat do každodenního života všech obyvatel Karamosu.

Vztahy s elfy se moc nezměnily. Před pár desítkami let se však otevřely brány Ral Inethu, potom, co se objevil první trpasličí obchodník, Arpan. Po jeho smrti pod rukou vlastního bratra se však obchody zpomalily a spatřit trpasličí družinu je stále vzácnost.